Když je pečovatel vyrovnaný, odrazí se to i na klientovi

Jak dlouho tuhle práci děláte a jak jste se k ní dostala, Evo?

V březnu to budou dva roky. Před covidem jsem pracovala v restauraci, ale kvůli koronaviru mě propustili, což jsem nebrala nijak tragicky. Všechno se děje tak, jak má. Šla jsem se na Úřad práce a dostala jsem nabídku pracovat u postižených dětí jako uklízečka. Ale protože jsem měla vyšší kvalifikaci, tak mi nakonec nabídli, abych se stala spíš pečovatelkou. Přes Úřad práce jsem si pak udělala rekvalifikační kurz a ten už mě nasměroval k seniorům, protože jsem si někde musela udělat praxi. A tak se mi tady zalíbilo, že už jsem tady zůstala.

Jaké byly začátky?

Já už jsem za sebou měla jednu zkušenost s péčí. Asi před pěti lety jsem měla brigádu v jedné rodině, které jsem pomáhala s péčí o jednu paní. Říkali, že jsem taková její gardedáma. Vždycky jsem v sobě to pečovatelské nastavení měla a teď jsem se k němu vrátila naplno. V životě jsem si prošla spoustou těžkých věcí, což mi ve výsledku pomáhá s tím, abych se dokázala do lidí vcítit a pochopila jejich složitou životní situaci. Samozřejmě jsem se na začátku bála na klienty sáhnout, styděla jsem se, ale pomohlo mi, když jsem si představila, jak bych to chtěla já na jejich místě. A v tomhle duchu se snažím o ně pečovat. Tak, jak bych si to přála já sama pro sebe.

Jak byste chtěla aby byla pečovatelská profese vnímána veřejností?

Chtěla bych, aby byl pečovatel vnímaný jako člověk, který pomáhá lidem v závěrečné fázi života, a že i tohle období může být díky dobré péči fajn.

Je něco, co byste na pečovatelské profesi změnila?

Jsem přesvědčená o tom, že když je pečovatel vyrovnaný, přenáší se to i na klienty. Někdy není ani potřeba mluvit a úplně cítíte, jaká energie mezi vámi a klientem panuje. Stačí se jen naladit. Mně hodně pomáhá to, že pravidelně medituji. To je něco, co pomáhá odbourávat strachy a objevovat nové cesty. Chápu, že to lidem, kteří se tomu nevěnují, může připadat směšné, ale mně by se líbilo mít prostor na půlhodinové meditace. Nebo i terapii si dovedu představit jako něco, by mohlo pečujícím lidem pomoci. Já třeba vím, že když nějaký klient odmítá péči nebo se něco nedaří, že mi pomáhá se třikrát vědomě nadechnout. Jednoduchá věc, ale opravdu to funguje. Mít dostatek příležitostí si odpočinout a opečovat sama sebe je pro dobrou péči zásadní.

Co se vám vybaví jako první, když řeknu slovo pečovat?

Láska.