„Do spolupráce jsem šel proto, že jsem chtěl udělat něco pro zaměstnance, udělat něco pozitivního, co by jim pomohlo. Doba, ve které jste k nám přišli, byla turbulentní a vaším příchodem se to na některých úsecích i mezi úseky postupně zklidnilo.“
— ředitel
Domov seniorů pečuje o 110 nejen soběstačných klientů, ale také klientů s Alzheimerovou chorobou či jinými typy demencí.
OBLAST
Liberecký kraj
OBDOBÍ
červen–listopad 2024
KONTAKT
Karolína Puttová
S KÝM JSME SPOLUPRACOVALI
ředitel
vedoucí sociálního úseku
vrchní sestra
staniční sestra
metodička přímé péče
ekonomka
vedoucí personálního úseku
vedoucí stravovacího provozu
ČASOVÁ DOTACE
40 hodin přímé práce
NA ČEM JSME SPOLEČNĚ PRACOVALI
V rámci spolupráce proběhla dvě setkání týmu pracovníků přímé péče, při kterých jsme se zaměřili na péči o osobní pohodu a zdraví. Dále jsme se soustředili na individuální podporu vrchní sestry a skupinová setkání vedoucích. S týmem vedoucích jsme nejprve společně hledali témata, kterým se budeme věnovat. Diskusena téma oceňování či sebepéče poskytla týmu ojedinělý a vítaný prostor pro sdílení, jehož dopady popisuje pan ředitel v závěrečném rozhovoru.
„S panem ředitelem se nám hned na začátku podařilo nastoupit na společnou vlnu, vymezit rámec spolupráce a postupně ladit její konkrétní obsah. Měla jsem velkou radost ze spolupráce s vrchní sestrou, která byla možná díky její otevřenosti a mimořádné schopnosti sebereflexe. Velmi příjemným zážitkem bylo také sdílení s týmem vedoucích. Jsem ráda, že jsem mohla být součástí jejich cesty k týmu s velkým T.“
— Karolína Puttová, MILA
ZÁVĚREČNÝ ROZHOVOR S ŘEDITELEM
Bc. Tomášem Pěničkou
Vzpomínáte si, s čím jste do spolupráce šli? Jaká byla vaše očekávání?
Do spolupráce jsem šel proto, že jsem chtěl udělat něco pro zaměstnance, udělat něco pozitivního, co by jim pomohlo. Měl jsem nějakou hrubou představu, která se tou naší společnou cestou proměnila. Nakonec jsem šťastný, že naše spolupráce proběhla právě takto. Zapadla na míru do toho, co jsme potřebovali. Doba, ve které jste k nám přišli, byla turbulentní a vaším příchodem se to na některých úsecích i mezi úseky postupně zklidnilo.
To se hezky poslouchá. Na druhé straně je poctivé říct, že naše spolupráce nebyla jediná aktivita, kterou jste v té době prošli.
To je pravda, ale byla to důležitá součást. Pro mě byl zásadní ten čas vzájemného setkávání s vedoucími, že jsme si dokázali říct, že každá mince má dvě strany. To je pro mě to důležitý, vlastně to nejdůležitější, co z naší spolupráce vyplynulo.
Co osobně Vás ve spolupráci s MILOU zaujalo a co ve Vás zůstalo?
Určitě setkání na téma sebepéče, společné sdílení s vedoucími, že o sobě něco víme, že už spolu a mezi sebou mluvíme trošku jinak, otevřeněji, než na začátku.
Vzpomenete si na nějakou reakci na naši spolupráci od členů týmu?
Dostal jsem zpětnou vazbu od Oly (pozn. red.: vrchní sestra, která se své role ujala na jaře tohoto roku, v rámci spolupráce využila individuální koučování). Říkala, že jste jí otevřela oči, že měla určité představy, které díky vám opustila. To je nesporná zásluha MILY.
Teď máme vrchní sestru, která se na své pozici cítí mnohem lépe, než před naším setkáváním. Věděl jsem od začátku, že může být výborná vrchní sestra, že jen potřebuje investici v podobě péče a podpory. A ta investice se i díky vám nakonec vyplatila.
Pocítil jste ještě nějaké další změny v souvislosti s naším setkáváním?
Mám pocit, že se naše vztahy v týmu vedoucích prohloubily, že jsme se protli i na “lidské rovině”. Víme o sobě drobnosti, které z nás dělají tým s velkým T, který je vyladěný nejen po stránce pracovní.
To mi připomíná, že v MILE vždycky říkáme, že dobrou péči dělají detaily. Z toho, co říkáte, je jasné, že detaily tvoří i dobré vztahy.
Ano, kolikrát právě ty detaily jsou rozhodující, protože když vám chybí jeden střípek do mozaiky, tak ta mozaika není kompletní. I ten sebemenší kousek, musí zapadnout.
Kdybyste měl někomu stručně popsat, co MILA dělá, co byste mu řekl?
MILA pomáhá tím, že je. Díky MILE mohou lidé zjistit, že pomáhat není samozřejmost, ale s pomocí MILY je to radost.
Našel byste něco, o čem byste si přál, aby proběhlo během naší spolupráce jinak?
Vrátím se na začátek, kdy jsem měl nějakou představu, která se nějakým způsobem proměnila. Vůbec nemám pocit, že bych chtěl něco vracet zpátky, něco měnit, nebo že bych někde zapomněl přehodit výhybku. Jsem spokojený. Patří vám mé lidské srdečné díky.
Na závěr ještě jedna otázka: Co vás napadne, když se řekne dobrá péče?
Spokojený klient, spokojená rodina, spokojený pečující – to musí jít ruku v ruce.
🟧
ZPĚT NA PŘEHLED ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV >>>